Jak Hledat Podhodnocené Akcie: Praktický Průvodce

V tomto článku najdete konkrétní kroky, jak podhodnocené akcie vyhledávat, na které ukazatele se soustředit a jak se vyhnout tzv. hodnotovým pastem.

Co znamená, že je akcie podhodnocená

Podhodnocená akcie je taková, jejíž cena na burze neodpovídá skutečné hodnotě podniku. Rozpoznat ji vyžaduje pohled za samotnou cenovku, protože levné akcie a kvalitně oceněné akcie nejsou totéž.

Tržní cena versus odhadovaná vnitřní hodnota

Tržní cena vzniká okamžitě na burze podle nabídky a poptávky. Vnitřní hodnota je odhad, ke kterému dojdete analýzou zisků, hotovosti, rizika a očekávaného růstu firmy.

Tento odhad není pevné číslo. Dva zkušení investoři mohou u stejné firmy dojít k odlišným závěrům, protože pracují s rozdílnými předpoklady o budoucnosti.

Pokud je tržní cena nižší než váš odhad vnitřní hodnoty, můžete akcii označit za podhodnocenou. Platí ale i opak:

• nízká cena může odrážet reálné riziko, které trh správně odhadl,

• hodnotové investování stojí na ověřování, zda jsou tato rizika v ceně již zohledněná, nebo přehnaná.

Proč nízká cena za kus neznamená levnou firmu

Cena akcie sama o sobě nic neříká o hodnotě společnosti. Akcie za 30 Kč může být předražená, pokud firma stagnuje a ztrácí zákazníky.

Naopak akcie za 4 000 Kč může být oceněna rozumně, pokud za ní stojí finančně stabilní a rostoucí podnik. Rozhoduje vztah mezi cenou a tím, co firma skutečně vydělává a vlastní.

Proto se při hledání levných akcií vyplatí sledovat tržní kapitalizaci, tedy cenu akcie vynásobenou počtem akcií v oběhu. Dvě společnosti se stejnou cenou za kus mohou mít zcela odlišnou velikost, zadlužení i ziskovost, a samotné srovnání cen vás snadno zmate.

První výběr kandidátů na burze

Než začnete hledat konkrétní investiční příležitosti, potřebujete přístup ke spolehlivým datům a nástroji, který vám dokáže z tisíců titulů na burze vyfiltrovat ty, které odpovídají vašim kritériím.

Kde hledat společnosti a jejich finanční výkazy

Základním zdrojem informací jsou finanční výkazy, které veřejně obchodované společnosti pravidelně zveřejňují. Tyto dokumenty najdete přímo na stránkách burzy nebo v sekci pro investory na webu dané společnosti.

Pro rychlejší přehled můžete použít agregátory jako Yahoo Finance nebo Morningstar, které spojují data z burzy, Bloombergu a dalších zdrojů na jedno místo.

Platforma Finviz nabízí podobnou výhodu – vidíte zde graf, fundamentální čísla i poslední zprávy o konkrétním titulu. Díky tomu nemusíte procházet desítky zdrojů zvlášť.

Při prvním výběru kandidátů je užitečné sledovat i sektorové srovnání, které vám ukáže, jak si firma stojí v porovnání s konkurencí.

Jak nastavit filtry a nepovažovat výsledky za doporučení k nákupu

Akciový screener vám umožní nastavit konkrétní hranice pro ukazatele jako P/E, P/B nebo tržní kapitalizaci. Ve Finvizu například můžete filtrovat podle rozmezí P/E mezi 10 a 16, podle dividendového výnosu nebo podle sektoru.

Výsledkem je seznam titulů, které splňují vaše zadaná kritéria. Tento seznam ale berte jen jako výchozí bod, nikoliv jako finální doporučení.

Screening pracuje s historickými daty, takže nezohledňuje budoucí vývoj firmy ani kvalitativní faktory, jako je reputace vedení nebo konkurenční výhoda.

Každý kandidát z filtru vyžaduje další individuální analýzu – teprve poté můžete posoudit, zda jde o skutečně podhodnocenou akcii.

Ukazatele, které pomáhají posoudit ocenění

Fundamentální analýza pracuje s několika klíčovými poměry, které vám ukážou, zda cena akcie odpovídá hospodaření firmy. Dva nejpoužívanější ukazatele, P/E a P/B, mají smysl pouze tehdy, pokud je porovnáte s konkurencí ze stejného sektoru.

P/E: kolik investor platí za zisk

Ukazatel P/E (price-to-earnings) vám řekne, kolik korun zaplatíte za jednu korunu zisku firmy. Vypočítá se jako podíl tržní ceny akcie a zisku na akcii (EPS).

Nízké P/E často signalizuje, že je akcie podhodnocená. Vysoké P/E naopak ukazuje, že trh očekává silný budoucí růst, nebo že je akcie předražená.

Samotné číslo bez kontextu ale nic neznamená. Firma s P/E 8 nemusí být výhodnější než firma s P/E 20, pokud ta druhá roste rychleji nebo má stabilnější zisky.

Důležité je i to, z jakého období zisk pochází – jednorázový výkyv hospodaření dokáže ukazatel výrazně zkreslit.

P/B: kdy má smysl porovnávat cenu s účetní hodnotou

P/B (price-to-book) porovnává tržní cenu akcie s účetní hodnotou firmy na akcii. Hodnota pod 1 znamená, že trh oceňuje firmu níž, než kolik činí její čistá aktiva.

Tento ukazatel má smysl především u firem s velkým objemem hmotného majetku – bank, pojišťoven, průmyslových nebo nemovitostních společností. U technologických firem, jejichž hodnota spočívá spíš v know-how a nehmotných aktivech, vypovídá P/B výrazně méně.

Nízké P/B samo o sobě negarantuje výhodnou investici. Může signalizovat skutečně podhodnocenou akcii, ale stejně tak může odrážet reálné problémy firmy, například klesající tržby nebo zastaralá aktiva.

Proč ukazatele srovnávat s firmami ze stejného oboru

Hodnoty P/E a P/B se mezi obory výrazně liší. Technologické firmy obvykle vykazují vyšší P/E kvůli očekávanému růstu, zatímco energetické nebo bankovní společnosti se dlouhodobě pohybují na nižších úrovních.

Porovnání s konkurencí vám ukáže, zda je nízký ukazatel skutečnou příležitostí, nebo jen odrazem slabšího postavení firmy na trhu. Pokud má firma P/E 10, zatímco průměr konkurence v oboru činí 18, stojí za to zjistit proč.

Důvodem může být dočasná nedůvěra trhu, nebo naopak reálný problém – klesající podíl na trhu, slabší marže či vyšší zadluženost oproti srovnatelným firmám.

Jak ověřit finanční zdraví firmy

Podhodnocená akcie je zajímavá pouze tehdy, pokud za ní stojí firma se stabilními financemi. Proto se vyplatí podívat se na ziskovost, cash flow, zadlužení a dividendovou politiku společnosti, než se rozhodneš investovat.

Ziskovost a návratnost vlastního kapitálu

Ziskovost ukazuje, jestli firma skutečně vydělává peníze, a ne jen generuje tržby. Sleduj hrubou, provozní a čistou marži a porovnej je s odvětvovým průměrem.

Klíčovým ukazatelem je ROE (návratnost vlastního kapitálu). Ukazuje, kolik zisku firma vytvoří z každé koruny vlastního kapitálu akcionářů.

• ROE nad 15 % bývá považováno za silný výsledek.

• ROE pod 5 % může signalizovat slabou efektivitu nebo problémy v byznysu.

Vysoké ROE ale může být uměle navýšeno vysokým zadlužením, proto ho nikdy nehodnoť izolovaně. Porovnej ho spolu s maržemi a strukturou kapitálu, abys získal reálný obrázek o kvalitě firmy.

Cash flow, investiční výdaje a schopnost splácet dluh

Zisk ve výsledovce ti neřekne, jestli má firma skutečně peníze na účtu. Proto se podívej na cash flow, konkrétně na provozní peněžní tok.

Zdravá firma generuje pozitivní provozní cash flow, které pokrývá běžný provoz i investice. Investiční výdaje (capex) bývají u rostoucích firem záporné, protože peníze míří do nových strojů, technologií nebo akvizic.

Důležité je i zadlužení. Porovnej celkový dluh s vlastním kapitálem a se schopností firmy generovat hotovost:

• Nízký poměr dluhu k vlastnímu kapitálu znamená menší riziko při růstu úrokových sazeb.

• Poměr dluhu k provoznímu cash flow ukazuje, za kolik let by firma dokázala dluh splatit z vlastních zdrojů.

Firma, která si na provoz musí půjčovat, představuje vyšší riziko.

Dividendový výnos a udržitelnost výplat

Dividendový výnos říká, kolik procent z aktuální ceny akcie firma ročně vyplatí na dividendách. Vysoký výnos může být lákavý, ale často signalizuje problém, pokud cena akcie prudce klesla.

Důležitější než samotný výnos je udržitelnost dividend. Porovnej výši dividendy s čistým ziskem a s provozním cash flow pomocí výplatního poměru (payout ratio):

• Payout ratio pod 60 % obvykle znamená prostor pro budoucí růst dividendy.

• Payout ratio nad 90 % může znamenat, že firma vyplácí téměř celý zisk a nemá rezervu na horší roky.

Sleduj také historii výplat za posledních 5-10 let. Stabilní nebo rostoucí dividenda bez přerušení je známkou finanční disciplíny a zdravého hospodaření.

Kvalita podnikání a vyhlídky do budoucna

Nízké ocenění akcie samo o sobě nic nezaručuje – musíte posoudit, zda firma má skutečnou konkurenční výhodu a zda její problémy jsou jen dočasné, nebo signalizují trvalý úpadek. Bez tohoto rozlišení riskujete, že narazíte na takzvanou hodnotovou past.

Zdroje konkurenční výhody a hrozby v odvětví

Konkurenční výhoda vysvětluje, proč firma dokáže dlouhodobě generovat vyšší marže než konkurence. Mezi nejčastější zdroje patří silná značka, patenty, síťové efekty, úspory z rozsahu nebo vysoké náklady na přechod ke konkurenci.

Při hodnocení si ověřte tyto body:

• Tržní podíl – roste, stagnuje, nebo klesá v posledních letech?

• Cenová síla – dokáže firma zvyšovat ceny bez ztráty zákazníků?

• Bariéry vstupu – jak snadno by mohl nový hráč vstoupit do odvětví?

• Závislost na jednom produktu nebo zákazníkovi – zvyšuje zranitelnost vůči konkurenci.

Zároveň sledujte hrozby v odvětví, jako jsou technologické disrupce, regulační změny nebo nástup levnějších substitutů. Firma s reálným růstovým potenciálem obvykle kombinuje obhajitelnou pozici na trhu s prostorem pro expanzi do nových segmentů či regionů.

Jak odlišit dočasný pokles výsledků od dlouhodobého úpadku

Dočasný pokles bývá způsoben vnějšími faktory – cyklickým zpomalením ekonomiky, jednorázovými náklady, měnovými vlivy nebo krátkodobým výpadkem v dodavatelském řetězci. V takových případech zůstávají klíčové ukazatele, jako je hrubá marže nebo tržní podíl, relativně stabilní.

Dlouhodobý úpadek naopak poznáte podle opakovaného poklesu tržeb ve více po sobě jdoucích obdobích, klesajících marží a ztráty zákazníků ve prospěch konkurence. Varovným signálem je i odchod klíčových manažerů nebo snižování investic do vývoje.

Porovnejte výsledky firmy s odvětvovým průměrem – pokud zaostává za konkurencí dlouhodobě, nejde o krátkodobý výkyv. Věnujte pozornost i komentářům vedení ve výročních zprávách, kde často naznačí, zda problémy považují za přechodné, nebo strukturální.

Odhad vnitřní hodnoty a marže bezpečnosti

Vnitřní hodnotu akcie odhadnete dvěma hlavními přístupy — srovnáním s podobnými firmami nebo diskontováním budoucích peněžních toků. Výsledek je ale vždy jen odhad, a proto potřebujete dostatečnou rezervu, než na jeho základě nakoupíte.

Ocenění pomocí srovnatelných firem a budoucích peněžních toků

Nejrychlejší způsob, jak zjistit, zda je akcie levná, je porovnat její ukazatele (P/E, P/B, EV/EBITDA) s konkurencí ve stejném odvětví. Pokud firma obchoduje výrazně pod průměrem srovnatelných společností a nemá zjevný důvod (klesající tržby, zadlužení), může jít o podhodnocenou akcii.

Druhý přístup je metoda DCF, kde odhadnete budoucí volné cash flow firmy a diskontujete je na dnešní hodnotu. Potřebujete k tomu čtyři klíčové vstupy: očekávaný růst cash flow, diskontní sazbu (WACC), terminální růst a počet akcií.

Výsledná férová cena se pak porovná s tržní cenou. Benjamin Graham, zakladatel hodnotového investování, doporučoval kombinovat obě metody — srovnání dává rychlý kontext, DCF hlubší pohled na fundamenty.

Jak pracovat s nejistotou odhadu a požadovanou slevou

Žádný model není přesný. Malá změna v diskontní sazbě nebo v odhadu růstu dokáže posunout výslednou vnitřní hodnotu o desítky procent.

Proto Graham zavedl koncept marže bezpečnosti — nakupujete jen tehdy, pokud je tržní cena výrazně nižší než váš odhad vnitřní hodnoty, typicky o 20–30 % i více. Tato rezerva vás chrání před chybou ve výpočtu i před nečekaným zhoršením fundamentů.

Čím nejistější jsou vaše vstupy (nový obor, volatilní tržby, slabá historie), tím větší slevu byste měli požadovat. U stabilních firem se zavedeným cash flow stačí menší marže.

Praktický postup:

• Spočítejte vnitřní hodnotu konzervativně, ne optimisticky.

• Použijte citlivostní analýzu (různé scénáře WACC a růstu).

• Nakupujte jen při výrazném rozdílu mezi cenou a hodnotou.

Kdy je nízké ocenění varováním

Nízká cena akcie sama o sobě nic negarantuje. Nejdřív musíte odlišit dočasnou slevu od firmy, která je levná právem a dál klesá.

Typické příznaky hodnotové pasti

Hodnotová past, anglicky value trap, má několik typických znaků, podle kterých ji poznáte.

• Klesající zisk v posledních čtvrtletích nebo letech, nejen jednorázový propad.

• Rostoucí zadlužení vůči vlastnímu kapitálu, které firmu postupně svazuje.

• Nízká návratnost kapitálu (ROE), obvykle pod 5 %, což signalizuje slabé hospodaření.

• Zastaralý byznys model v oboru, který ztrácí zákazníky ve prospěch konkurence nebo nových technologií.

• Opakované snižování cílových cen od analytiků v průběhu více kvartálů.

Žádný z těchto bodů sám o sobě neznamená konec firmy. Kombinace tří a více je ale silný signál, že nízké P/E je spravedlivé, nikoliv příležitost.

Otázky, které položit před nákupem akcie po výrazném propadu

Než koupíte akcii po prudkém poklesu ceny, položte si několik konkrétních otázek.

Je pokles způsoben jedním kvartálem, nebo trvá už rok a déle? Zhoršuje se zadlužení firmy, nebo zůstává stabilní vůči oboru? Roste firmě tržní podíl, nebo ho ztrácí ve prospěch konkurentů?

Má management jasný plán, jak problém vyřešit, a drží se dosavadních slibů? Odpovídá nízké ocenění skutečné kvalitě firmy, nebo jde jen o krátkodobou paniku trhu?

Pokud na většinu otázek odpovíte ve prospěch firmy, pravděpodobně jde o příležitost. Pokud ne, raději počkejte na jasnější signál.

Ukázková analýza české společnosti

Teoretický postup si nejlépe ověříte na reálném příkladu. Na titulu ČEZ si ukážete, jak zkombinovat valuační ukazatele, zadlužení a dividendovou politiku do jednoho uceleného obrazu.

Jak na příkladu ČEZ prověřit ocenění, dluh a dividendy

ČEZ patří mezi nejlikvidnější tituly na pražské burze, což z něj dělá vhodný vzorek pro praktickou ukázku. Prvním krokem je P/E – porovnáte ho s historickým průměrem společnosti i s konkurenty v energetickém sektoru.

Dále se podíváte na cash flow z provozní činnosti. Zajímá vás, zda firma generuje dostatek hotovosti na investice i výplatu dividend, aniž by musela zvyšovat dluh.

Klíčová je i úroveň zadlužení – sledujete poměr čistého dluhu k EBITDA. U energetických firem s rozsáhlými investicemi do infrastruktury je vyšší zadlužení běžné, ale musí být zvládnutelné.

Nakonec zhodnotíte dividendy: jejich výši, stabilitu v čase a poměr k zisku (payout ratio). U ČEZ hraje roli i vliv státu jako majoritního akcionáře na dividendovou politiku.

Které předpoklady ověřit, než vznikne investiční závěr

Než z čísel uděláte závěr, ověřte si několik předpokladů. Prvním je udržitelnost cen elektřiny a jejich dopad na budoucí tržby – regulace i tržní ceny se mění.

Druhým je plán investic do výroby a distribuce. Velké kapitálové výdaje mohou dočasně snížit volný cash flow i prostor pro dividendy.

Třetím bodem je citlivost na úrokové sazby, protože ovlivňují náklady na obsluhu dluhu. Vyšší sazby zvyšují tlak na zadlužené firmy.

Posledním krokem je srovnání s odvětvovými konkurenty – zjistíte, zda je aktuální ocenění výsledkem specifik firmy, nebo odráží širší trend v sektoru energetiky.

Zařazení vybrané akcie do portfolia

Nákup podhodnocené akcie je jen první krok. Stejně důležité je rozhodnout, jak velkou část portfolia jí přidělíte a jak budete investiční tezi dál sledovat.

Velikost pozice, diverzifikace a průběžná kontrola investiční teze

Jedna akcie, byť sebevíc podhodnocená, by neměla tvořit příliš velkou část vašeho portfolia. Běžným pravidlem je omezit jednotlivou pozici na 3-5 % celkové hodnoty portfolia, u vysoce rizikových titulů i méně.

Diverzifikace napříč sektory a geografiemi snižuje dopad, pokud se vaše analýza u konkrétní firmy ukáže jako chybná.

Po nákupu investiční teze nekončí – naopak začíná fáze kontroly. Sledujte čtvrtletní výsledky, vývoj marží a zadlužení, a porovnávejte je s předpoklady, ze kterých jste při hodnotovém investování vycházeli.

Pokud se fundamenty zhoršují nebo katalyzátor nenastává v očekávaném horizontu, přehodnoťte pozici. Ne každá levná akcie se časem stane výnosnou investiční příležitostí.

Kdy může být vhodnější široce diverzifikované ETF

Hledání jednotlivých podhodnocených akcií vyžaduje čas, analytické dovednosti a schopnost unést volatilitu jednotlivých titulů. Pokud vám tyto podmínky nevyhovují, širokou diverzifikaci nabízí ETF.

ETF zaměřené na hodnotové akcie (tzv. value ETF) kombinuje principy hodnotového investování s rozložením rizika mezi desítky až stovky firem. Výhodou je nižší citlivost na chybu v odhadu jedné konkrétní společnosti.

Nevýhodou je nižší potenciální výnos oproti úspěšně vybrané jednotlivé akcii. ETF je vhodnější volbou, pokud:

• nemáte čas na pravidelnou analýzu fundamentů,

• preferujete nižší volatilitu portfolia,

• chcete expozici vůči hodnotovému stylu bez výběru konkrétních titulů.

Kontrolní seznam před rozhodnutím

Před koupí si projděte ocenění, finanční zdraví i obchodní model firmy a zároveň si ujasněte, za jakých podmínek akcii raději vyřadíte nebo posouzení odložíte.

Co musí potvrdit ocenění, finance a obchodní model

Férová hodnota by měla být o rozumnou marži bezpečnosti nad tržní cenou. Jak poznat podhodnocenou akcii v praxi? Ověřte si P/E, P/B a EV/EBITDA vůči konkurenci v odvětví.

Fundamentální analýza musí potvrdit stabilní nebo rostoucí tržby, zdravou ziskovou marži a udržitelný dluh vůči vlastnímu kapitálu. Zkontrolujte volný cash flow – firma musí generovat skutečnou hotovost, ne jen účetní zisk.

U obchodního modelu posuďte:

• konkurenční výhodu a postavení na trhu,

• závislost na jednom produktu nebo zákazníkovi,

• kvalitu managementu a historii rozhodování,

• schopnost udržet marže při tlaku konkurence.

Kdy kandidáta vyřadit nebo odložit další posouzení

Pokud pokles ceny provází klesající tržby, mizející marže nebo rostoucí dluh, jde pravděpodobně o value trap, ne o podhodnocenou akcii. Vyřaďte firmy, kde management opakovaně mění strategii bez jasného výsledku.

Odložte rozhodnutí, pokud chybí jasný katalyzátor, který by mohl změnit pohled trhu. Stejně tak buďte opatrní u firem s netransparentními účetními výkazy nebo neobvykle vysokým podílem jednorázových položek v zisku.

Pokud nerozumíte zdroji konkurenční výhody nebo odvětví prochází strukturální změnou, počkejte na další data místo unáhleného nákupu.

Časté otázky

Při hledání podhodnocených akcií se objevuje několik opakujících se otázek týkajících se ukazatelů, výpočtů a praktických postupů, které vám pomohou s rozhodováním.

Podle jakých ukazatelů poznám, že se akcie obchoduje pod svou skutečnou hodnotou?

Sledujte zejména P/E poměr (poměr ceny akcie k zisku na akcii) a porovnejte ho s historickým průměrem firmy i s konkurencí v odvětví.

Dalším užitečným ukazatelem je P/B poměr, který vám ukáže, zda cena akcie odpovídá účetní hodnotě majetku společnosti. Nízký poměr může signalizovat podhodnocení, ale vždy ho posuzujte v kontextu.

Doplňte analýzu o ROE a ROA, které ukazují, jak efektivně firma využívá svůj kapitál a aktiva. Vysoká návratnost kapitálu při nízkém ocenění je silným signálem potenciální příležitosti.

Jak vypočítat vnitřní hodnotu akcie?

Nejpoužívanější metodou je diskontovaný model peněžních toků (DCF), kde odhadnete budoucí volné peněžní toky firmy a převedete je na současnou hodnotu pomocí diskontní sazby.

Jednodušší alternativou je Grahamovo číslo, které kombinuje zisk na akcii a účetní hodnotu na akcii do jednoho vzorce. Výsledek pak porovnáte s aktuální tržní cenou.

Pamatujte, že výpočet vnitřní hodnoty je vždy odhad založený na předpokladech o budoucím růstu. Proto je vhodné počítat s více scénáři, abyste získali rozpětí hodnot místo jednoho čísla.

Které finanční výkazy je vhodné prověřit před nákupem levné akcie?

Výkaz zisku a ztráty vám ukáže vývoj tržeb, nákladů a čistého zisku za posledních několik let. Hledejte stabilní nebo rostoucí trend, nikoli jednorázové výkyvy.

Rozvaha odhalí míru zadlužení firmy a strukturu jejích aktiv. Vysoký dluh v poměru k vlastnímu kapitálu může představovat riziko, zvláště v období rostoucích úrokových sazeb.

Výkaz peněžních toků je klíčový pro ověření, zda firma skutečně generuje hotovost, nebo jen vykazuje účetní zisk. Volný peněžní tok je často spolehlivějším ukazatelem zdraví firmy než čistý zisk.

Jak odlišit podhodnocenou akcii od hodnotové pasti?

Hodnotová past vzniká, když je akcie levná z dobrého důvodu – firma má strukturální problémy, klesající tržby nebo zastaralý produkt. Nízké ocenění samo o sobě není zárukou příležitosti.

Prověřte, zda pokles ceny souvisí s dočasným problémem, nebo s dlouhodobým úpadkem odvětví. Firmy v upadajících sektorech mohou vypadat levně roky, aniž by se jejich cena zotavila.

Sledujte také trend v tržbách a ziscích za posledních pět až deset let. Pokud klesají konzistentně, jde pravděpodobně o past, nikoli o příležitost.

Jak porovnávat ocenění akcií v rámci stejného odvětví?

Srovnávejte firmy se srovnatelnou velikostí, obchodním modelem a geografickým zaměřením. Porovnání bankovní společnosti s technologickou firmou nedává smysl kvůli odlišné struktuře nákladů a růstu.

Použijte stejné ukazatele napříč všemi srovnávanými firmami, například P/E, P/S nebo EV/EBITDA. Konzistence metodiky je klíčová pro smysluplné srovnání.

Zohledněte také průměrné hodnoty odvětví, které najdete v screeningových nástrojích. Firma s nižším P/E, než je odvětvový průměr, může signalizovat podhodnocení, pokud její fundamenty zůstávají silné.

Jak velkou bezpečnostní rezervu zohlednit při nákupu akcie?

Benjamin Graham doporučoval bezpečnostní rezervu ve výši 30 až 50 % pod odhadovanou vnitřní hodnotou. Tato rezerva vás chrání před chybami ve výpočtu nebo neočekávanými událostmi na trhu.

Velikost rezervy přizpůsobte rizikovosti firmy. U stabilních společností s předvídatelnými peněžními toky postačí nižší rezerva, zatímco u volatilnějších firem je vhodné požadovat vyšší odstup od odhadované hodnoty.

Rezerva zároveň slouží jako ochrana proti nepřesnostem ve vašich vlastních odhadech růstu a diskontní sazby. Čím vyšší nejistota ohledně budoucího vývoje firmy, tím větší rezervu byste měli vyžadovat.