Riziko patří mezi nejdůležitější kritéria při rozhodování o investicích. Ačkoli je s investováním neodmyslitelně spojené odjakživa, dosud neexistuje způsob, jak jej přesně matematicky změřit nebo jednoznačně definovat. Obecně lze riziko popsat jako míru nejistoty spojenou s očekávaným (budoucím) výnosem.
I když se řada investorů rizikových investic obává, paradoxně právě tyto investice často nabízejí vyšší dlouhodobý potenciál zhodnocení. Důležité je ale rozumět tomu, jaké riziko podstupujete a zda odpovídá vašim cílům a časovému horizontu.
Co je to riziková investice?
Určitý stupeň rizika v sobě nese každá investice. Neexistuje totiž žádný investiční nástroj, u kterého by byla stoprocentní jistota výnosu.
Investice lze nicméně rozdělit podle míry rizika na:
- méně rizikové,
- více rizikové.
Mezi rizikem a výnosem zpravidla platí přímá souvislost – čím vyšší riziko, tím vyšší potenciální výnos, ale také vyšší možnost ztráty. Typickým příkladem jsou akcie, které jsou obecně rizikovější než státní dluhopisy, zároveň ale v dlouhém horizontu nabízejí výrazně vyšší výnosový potenciál.
Rizikovost investice ovlivňuje například:
- kolísání ceny (volatilita),
- délka investičního horizontu,
- stabilita emitenta nebo trhu,
- likvidita investice.
Investování vs. spoření
Jako samostatnou kategorii je vhodné vnímat spoření, ať už jde o peníze uložené na bankovních účtech, nebo o tradiční produkty, jako jsou stavební spoření či doplňkové penzijní spoření.
Spoření je typické:
- velmi nízkým rizikem,
- vysokou mírou jistoty,
- ale také nízkým výnosem, který často nepokryje inflaci.
Naopak investování je určeno pro prostředky, které můžete odložit na delší dobu a u kterých jste ochotni akceptovat kolísání hodnoty výměnou za vyšší očekávaný výnos.
Rozdíly mezi investováním a spořením
Nevýhoda méně rizikových investic
Mnozí investoři se domnívají, že je vždy lepší investovat pouze s nízkým rizikem, i za cenu nižšího výnosu. Na první pohled se to může zdát jako rozumný přístup, realita je však o něco složitější. Nízké riziko totiž často znamená i reálnou ztrátu kupní síly peněz.
Pokud své prostředky uložíte na spořicí účet nebo je vložíte do investic s nulovým či velmi nízkým rizikem (například termínované vklady nebo státní dluhopisy), získáte sice vysokou jistotu zachování nominální hodnoty peněz, ale výnos bývá velmi omezený. Zásadním faktorem, který je nutné zohlednit, je inflace.
Inflace jako skryté riziko
Výnosy z nízkorizikových investic ve většině případů nedokážou dlouhodobě držet krok s růstem životních nákladů. V důsledku inflace tak může docházet k postupnému znehodnocování naspořených peněz. Jinými slovy – o část hodnoty svých úspor přicházíte, aniž byste to přímo viděli na zůstatku účtu.
U výnosnějších (a tedy rizikovějších) investic existuje alespoň reálná šance inflaci dlouhodobě překonat a hodnotu majetku skutečně zvyšovat. Samozřejmě za předpokladu, že investice dopadne úspěšně a je zvolena s rozvahou.
Risk je zisk s rozumem a rezervou
Ne nadarmo se říká, že risk je zisk. Chytře podstoupené investiční riziko může vést k výrazně vyšším výnosům než konzervativní spoření. To však neznamená, že by měl investor riskovat bezhlavě.
Základním pravidlem je investovat pouze takové prostředky, jejichž případná ztráta vás neohrozí finančně ani existenčně. Každý investor by měl mít vytvořenou finanční rezervu pro neočekávané situace, jako je ztráta zaměstnání, zdravotní výdaje nebo jiné náhlé náklady.
Proč je důležité mít finanční rezervu
Řízení rizika investičního portfolia
Pokud máte finanční rezervu dostatečnou, doporučujeme nebát se ani rizikových investic a rozumně nastavit vaše investiční portfolio. Než se však do rizikových investic pustíte, spočítejte si případné ztráty, ať pak nejste překvapeni kdyby vývoj trhu nešel podle vašich představ.
Pozor na rozsah potenciálního prodělku
Mnoho investorů se při rozhodování soustředí především na pravděpodobnost ztráty, tedy na to, zda investice může skončit prodělečně. Často ale opomíjejí stejně důležitý faktor – rozsah možné ztráty, tedy jak velký dopad by měl negativní scénář na jejich celkové finance.
Tento rozdíl si lze dobře ilustrovat na příkladu rizik v běžném životě, konkrétně u dopravních nehod. Podle dat americké organizace National Safety Council je celková pravděpodobnost neúmyslného úmrtí zhruba 1 : 25. U autonehod připadá jedno úmrtí přibližně na 102 osob, tedy pravděpodobnost 1 : 102. Naproti tomu riziko úmrtí při letecké nehodě je extrémně nízké – přibližně 1 : 205 552.
Přestože je tedy pravděpodobnost letecké nehody mnohonásobně nižší než u automobilové dopravy, dopad takové události je vnímán jako výrazně závažnější. A právě tento princip platí i u investování.
Investor by se proto neměl ptát pouze:
-
Jak je pravděpodobné, že o peníze přijdu?
ale zároveň:
-
Jak velká by ta ztráta byla, pokud by k ní skutečně došlo?
Správné hodnocení investičního rizika tedy vždy zahrnuje kombinaci pravděpodobnosti ztráty a jejího potenciálního rozsahu. Teprve spojení těchto dvou pohledů umožňuje realisticky posoudit, zda je daná investice přiměřená vašemu kapitálu, strategii a toleranci k riziku.
Jak potenciálním ztrátám předejít?
Vloží-li investor všechny své peníze pouze akcii jedné společnosti, může být pravděpodobnost snížení její hodnoty celkem nízká, nicméně pokud k tomu opravdu dojde, rozsah škody bude velký. Zatímco když investujete do portfolia například s deseti podobnými akciemi nebo ještě lépe, do balíku 500 – 3000 akcií formou ETF, nejen že riziko snížení hodnoty celého portfolia bude nižší, ale hlavně také klesá rozsah potenciální škody. Proto by se investoři měli dívat na riziko komplexním pohledem, jak už bylo uvedeno v příkladu s nehodami aut a letadel.
Ideální způsob, jak vyzrát nad rizikovými investicemi, spočívá v diverzifikaci a investováním různými způsoby – například do ETF, P2P půjček, kryptoměn, korporátních a státních dluhopisů, nemovitostí, startupů apod. Díky tomu se zvýší pravděpodobnost, že některá vaše investice bude mít uspokojivý výnos, i když ostatní investice budou zrovna na mrtvém bodě.
