Při rozhodování, jak investovat své peníze, často narazíte na otázku, zda zvolit pasivní, nebo aktivní investování. Neexistuje univerzálně správná odpověď – záleží na vašich cílech, časových možnostech, zkušenostech i vztahu k riziku. My vám ale přehledně vysvětlíme, jaká hlavní pro a proti byste měli u obou přístupů zvážit, aby se vám rozhodovalo lépe.
Pokud se ve světě investování zatím tolik neorientujete, začneme tím nejdůležitějším – základními rozdíly mezi pasivním a aktivním investováním. Teprve poté má smysl řešit, který styl se hodí právě pro vás.
Aktivní vs. Pasivní investování
Stručně řečeno – cílem pasivního investování je dosáhnout průměrné výkonnosti trhu, zatímco aktivní investování se snaží tuto výkonnost překonat.
Aktivně řízené investování je obecně náročnější, časově intenzivnější a dražší než investování pasivní. Aby investor dokázal porazit trh, musí na základě makroekonomických i mikroekonomických analýz vybírat konkrétní cenné papíry a správně načasovat jejich nákup i prodej. Úspěch stojí na tom, že správná rozhodnutí dlouhodobě převažují nad těmi chybnými – což se v praxi daří jen menší části investorů a fondů.
Pasivní investování je naopak postavené na jednoduchém principu: nekonkurovat trhu, ale kopírovat ho. Investor nakupuje celý trh prostřednictvím indexu (nejčastěji formou ETF) a spoléhá na dlouhodobý růst akciové ekonomiky jako celku. Strategie vyžaduje méně rozhodování, méně emocí a méně času – většinu investičního horizontu jednoduše „čekáte“.
Právě proto je pasivní investování vhodné zejména pro dlouhodobé investory. Doporučený horizont je alespoň 10–15 let, ideálně déle, aby mohl naplno fungovat efekt složeného úročení a krátkodobé výkyvy trhu se rozložily v čase. (viz. náš kalkulátor).
Pasivní investování je ve světě populárnější
Podle dlouhodobých studií napříč dekádami vychází pasivní investování jako jednodušší a pro většinu investorů efektivnější cesta ke zhodnocení peněz. Jeho hlavní výhodou jsou velmi nízké náklady, protože portfolio není řízeno drahým týmem analytiků, ale sleduje trh automaticky prostřednictvím indexu.
U aktivního investování sice existuje možnost dosáhnout nadprůměrných výnosů, zároveň je však nutné počítat i s vyšším rizikem ztrát. K tomu se přidávají vyšší poplatky spojené se správou fondu, které dlouhodobě snižují celkový výnos investora – bez ohledu na to, jak se trhu daří.
Další silnou stránkou pasivního investování je transparentnost. Investor přesně ví, do čeho investuje, jaký index sleduje a jaká jsou pravidla fondu. U aktivně řízených strategií je naopak nutné spoléhat na rozhodnutí jednotlivců, jejich odhad trhu a schopnost dlouhodobě správně načasovat obchody.
Kombinace obou přístupů
Stojí za zmínku, že řada lidí kombinuje obě formy investování. V dlouhodobém horizontu je pak vidět, který z přístupů si vede lépe.
My zatím investujeme pouze pasivně formou ETF, kombinaci však nepovažujeme za špatný nápad.
Závěr
Ať už se rozhodnete jakkoliv, vezměte na vědomí, že byste měli zůstávat nohama na zemi. Neočekávejte hned na začátku výnos v řádech stovek procent, ale buďte trpěliví – zejména u pasivního investování se čekání díky složenému úroku vyplatí.
V našem portfoliu se po zvážení všech pro a proti přikláníme k pasivním investicím skrze ETF, nebo částečné kombinaci s aktivně řízeným přístupem, kdy bychom však větší část portfolia investovali pasivně.
